Alsasko

Alsasko je vedle Champagne nejsevernější francouzskou vinařskou oblastí. Sousedí s Německem, v historii bylo Němci několikrát okupováno a německý vliv je tu velmi patrný (jazyk, architektura, v mnohém i víno). Přirozenou hranici na východě tvoří řeka Rýn, na západě pak pohoří Vogézy, které chrání vinice (většinou vysázené na jižních svazích) před větrem a deštěm – srážky jsou zde jedny z nejnižších ve Francii. Ze všech francouzských regionů si vesnice nejvíc zachovaly středověký ráz. Brzy si zdejší městečka i lidi oblíbíte, stejně jako se to stalo mně – a co teprve, když jsem zjistil, že hlavním znakem Alsaska je čáp! 
Pro Alsasko jsou typické složité půdní podmínky, často vedle sebe velmi různorodé – nejčastěji tenká vrstva hlíny, podlož tvořená granity, pískovci, sopečnými sedimenty. Na rovinách bývá více svrchní půdy, pod ní vápenec, jíl, štěrkopísek.
Alsaské vinice se nalézají ve dvou správních départementech: v jižnějším Haut-Rhin jehož centrem je město Colmar a dále po toku Rýna v severnějším Bas-Rhin s  městem Strasbourg. V Haut-Rhin najdeme plnější vína i většinu slavných vinařství. V Bas-Rhin již Vogézy nedosahující takové výšky, takže je zde méně slunečno a více srážek.  

Vinaři
V Alsasku je více než 4800 vinohradníků, z nichž cca 1800 obhospodařuje 90% z celkové plochy vinic 15 570 ha (údaj z r. 2009).  Pouze 950 vinařů však víno lahvuje a 210 z nich  prodává 90% z celkové produkce 1 116 tis. hektolitrů (v r. 2009).  I větší firmy bývají vlastněny rodinou. Alsasko je ve Francii jedinečné v tom, že i nejmenší vinaři připravují 6-8 různých vín, větší 20-30 a  v tom se podobá (a v mnohém dalším) moravským vinařům.
Alsaských vín se ročně prodá za 500 milionů EUR, což představuje 40% veškeré alsaské zemědělské produkce.  Zhruba 25% jde na export do více než 100 zemí.

Vína
Většina vín je jednoodrůdových a název odrůdy se (pro Francii netypicky) objevuje na etiketě. Všechna vína se podle zákona musí prodávat ve vysokých lahvích (flétnách).
Vína smějí být v horších letech chaptalizována, s výjimkou pozdního sběru (vendange tardive) a SGN – viz níže. Většina vín neprochází malolaktickou fermentací a důraz se klade na ovocnost. I když víno zraje v sudu, jsou to většinou staré sudy potažené vrstvou zkamenělé kyseliny vinné. 90% produkce tvoří bílé víno, zbytek červené, výjimečně růžové (Pinot Noir).

Status AOC Alsace byl udělen v r. 1962, maximální výnos od r. 2009 je  80 hl/ha pro bílá vína, 75 hl/ha pro růžové víno z odrůdy Pinot Noir a 60 hl/ha pro červené víno z odrůdy Pinot Noir. Tyto maximální výnosy však mohou být zvýšeny  tzv. rezervou PLC vyhlašovanou každoročně organizací INAO v závislosti na ročníku. Vína AOC Alsace přestavují 74% z celkové produkce, z toho 92% činí bílá vína.
Crémant d´Alsace - šumivé víno vyráběné tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi – dostalo status AOC  r. 1976, jeho maximální výnos je 80 hl/ha bez rezervy PLC a v r. 2009 představovalo 21% z celkové produkce.
V roce 1975 byla uzákoněna apelace Alsace Grand Cru (rozšířeno v letech 1983, 1992 a 2007). V současnosti existuje 51 vinic se statusem Grand Cru a až na nepodstatné  výjimky jsou pro pěstování na nich povoleny pouze 4 odrůdy – Riesling, Gewurztraminer, Pinot Gris a Muscat d´Alsace. Maximální výnos činí 55 hl/ha bez rezervy PLC ve výši 0-20%, dohromady tedy max. 66 hl/ha. Vína Grand Cru představovaly v r. 2009 4% z celkové produkce alsaských vín.

Na etiketách najdeme rovněž označení „Vendanges Tardives“ a „Sélections de Grains Noble“ (zkráceně SGN) zavedené oficiálně v r. 1983 (předtím se používalo německé Spätlese, AusleseBeerenauslese. Vendanges Tardives (pozdní sběr) – povoleno pouze v Alsasku a  pouze pro Riesling, Muscat, Gewurztraminer a Pinot Gris. Hrozny často napadeny ušlechtilou plísní botrytis cinerea. Minimální koncentrace cukru v hroznech při sklizni je 220 g/l (Riesling, Muscat) a 243 g/l (Gewurztraminer, Pinot Gris). Státní úředníci provádějí inspekci přímo při sklizni na vinici! Výsledné víno nemusí být nutně sladké, často bývá suché či polosladké. V žádném případě nesmí být chaptalizováno (přidání cukru při kvašení), což platí i pro Sélections de Grains Noble (přeloženo výběr z ušlechtilých hroznů). Zde musí hrozny dozrát ještě k vyšší koncentraci cukru: 256 g/l (Riesling, Muscat) resp. 279 g/l (Gewurztraminer, Pinot Gris). Takřka vždy jde o hrozny napadené ušlechtilou plísní botrytis cinerea která sníží obsah vody v hroznu a zvýší tak jeho cukernatost a dá vínu jedinečný charakter. Ke sběru dochází často na etapy – vybírají se jen bobule v optimálním stavu napadení ušlechtilou plísní. Navíc vylisované šťávy je jen zlomek v porovnání s běžným vínem. Není divu, že tato vína bývají drahá. Odměnou je však jedinečné sladké víno s vysokým extraktem a velmi dlouhou životností.

Odrůdy
Existuje 7 hlavních odrůd, z nichž s výjimkou Pinot Noir jsou všechny bílé.

SYLVANER (sylvánské zelené) - v Alsasku kdysi nejrozšířenější odrůdou, než byla v 90. letech 20 století nahrazena ryzlinkem. Odrůda je náchylná na zimní a jarní mrazy. Víno je lehké, mívá vyšší kyselinku, jeho hlavní předností je svěžest. Dobře doprovodí ryby a mořské plody, saláty, studené předkrmy.



PINOT BLANC (rulandské bílé) – vinaři poměrně oblíbené, protože dobře odolává chladu a dává pravidelné výnosy. V Alsasku se mu někdy říká Klevner nebo Clevner (nezaměňovat s odrůdovou alsaskou specialitou Klevener of Heiligenstein). V Alsasku se často míchá s příbuznou odrůdou AUXERROIS a prodává většinou pod etiketou Pinot Blanc nebo Pinot. Louis Sipp a někteří další vinaři nabízí odděleně. Pinot Blanc je považováno za solidní víno střední kvality, kombinující svěžest a jemnost. V Alsasku jej používají jako víno pro všechny příležitosti. Dobře jde k mnoha pokrmům, zvláště k rybám a mořským plodům,  



PINOT NOIR (rulandské modré) – jediná modrá odrůda v Alsasku, z které se dělají červená a růžová vína a rovněž významné složka šumivých vín Crémant d´Alsace. Červená vína bývají lehčí a ovocná, někteří vinaři však experimentují zvláště v teplejších ročnících se sudem.



RIESLING (rýnský ryzlink) je jedinou věhlasnou odrůdou, která nemá francouzský původ.
Kmeny ryzlinku rýnského jsou z velmi tvrdého dřeva, je vysoce odolný vůči chladu hlavně v zimě. Na druhé straně vyžaduje chráněné místo před větrem s dostatkem slunce, aby plně dozrál. Proto typicky roste na velmi strmých vinicích. Je také velmi produktivní, aniž by to mělo negativní vliv na kvalitu. V Alsasku jsou jeho povolené výnosy nejvyšší ze všech odrůd ve Francii sledovaných pro obdobně kvalitní víno.  
Dobrá vína z něj udělaná ohromí svou dlouhověkostí stejně jako schopností přenést charakter vinice, aniž co ztratí ze svého stylu. Alsasko je jedinou francouzskou oblastí, kde je pěstování ryzlinku povoleno. Je zde nejrozšířenější odrůdou, typicky je z něj uděláno suché víno, zřídka polosuché, elegantně ovocné, často s květinovými tóny a mineralitou. S nejlepšími alsaskými mohou soutěžit jen ryzlinky německé. Excelentní gastronomické víno výborné k rybám a škeblím, bílým masům a vepřovému, výtečné je k asijské kuchyni.

MUSCAT (muškát) – jedna z nejstarších odrůd, ve Francii asi nejstarší. V Alsasku rostou dvě z kmene muškátů – Muscat d´Alsace (bílý muškát malozrný), je nejstarší, produkující vína největší intenzity navozující vůni samotných hroznů květu pomeranče a koření a Muscat Ottonel, světlejší v barvě a jemnější chuti. Alsaské víno je nejčastěji harmonická směs obou odrůd. Bývá suché či polosuché. Alsaský muškát je třeba odlišovat od sladkých muškátů z jižní Francie. Výnosy nejsou příliš vysoké a odrůda je také náchylná na nemoci (důvod proč u nás vykřížen muškát moravský). Víno je velmi aromatické, uchovává si vůni čerstvých hroznů. Ideální je jako aperitiv, skvělý je i s chřestem.

PINOT GRIS (rulandské šedé) – podle legendy byl přivezen do Alsaska z maďarského města Tokaje kolem roku 1565 baronem Lazarem von Schwendi. Odtud pak nazýván před r. 1970 Grauer Tokayer, pak Tokay Gris, Tokay d´Alsace a  Tokay Pinot Gris. Od r. 2007 pak pouze Pinot Gris (EU tak chrání oblast Tokaj v Maďarsku). Ve skutečnosti však odrůda pochází z Burgundska, kde často rostl na vinicích Pinot Noir a přidával vínu na jemnosti. Dává vína výraznější barvy než většina jiných bílých odrůd. V Alsasku dosahuje tato odrůda svého vrcholu a dává opulentní, krásně strukturovaná s dlouhou dochutí, od suchých až po sladká. Výtečně doplní bílé maso, zvěřinu a foie gras.

GEWURZTRAMINER (tramín červený) – velmi aromatická odrůda, snadno rozpoznatelná. Vznikl mutací ze starší odrůdy Traminer pocházející z Itálie.
V Alsasku dosahuje opět nejlepších výsledků, je zde druhou nejrozšířenější odrůdou (první v Haut Rhine). Zřídka suché víno, často jako Vendange Tardive nebo SGN (viz výše). Hluboká barva, výrazné aroma citrusů a exotického ovoce, květů a koření, velké zakulacené tělo – tak vypadá typické alsaské víno z této odrůdy, které je výborné jako aperitiv a  skvěle doplní všechny exotické kuchyně (asijskou, mexickou, indickou, marockou...), výrazné sýry a samozřejmě dezerty.